|
Systém eReceptu stojí na hliněných nohou. V současné době ho využívá mizivá část lékařů. Na základě veřejné zakázky je ale připravován „nový“ systém, který se v podstatě neliší od původního, jenž má být od 1. 1. 2018 pro všechny lékaře a pacienty povinný.
V rámci zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, byl SÚKL pověřen zřízením a provozováním Centrálního úložiště eReceptů (CÚeR) se zahájením provozu dnem 1. 1. 2009. První eRecept byl však lékařem vystaven až v roce 2011 a po dosud neuzavřených soudních sporech týkajících se porušování autorských práv z konce roku 2015 byl provoz systému na tři měsíce zastaven a v základní verzi obnoven začátkem dubna 2016.
Podle nálezu NKÚ vynaložil SÚKL na budování a provoz eReceptu do konce roku 2016 min. 317 660 609 Kč. V letech 2017 až 2020 lze očekávat další výdaje minimálně ve výši 17 762 800 Kč, bez nákladů na mzdy vlastních pracovníků. Od srpna 2011 do října 2016 bylo podle NKÚ vystaveno 308 318 916 lékařských předpisů, z toho 4 784 850 eReceptů, což představuje 1,55 procenta. Ve finančním vyjádření tak přišel jeden eRecept na 66,39 Kč, zatímco cena běžného papírového receptu se pohybuje okolo 0,16 Kč. Přitom drtivá většina eReceptů byla po roce 2012 vystavena povinně až po nařízeních managementů nemocnic a zdravotnických zařízení lékařům. Je s podivem, že po utracení 318 mil. Kč a ztrátě 8 let, kdy CÚeR funguje pouze jako drahá přeposílací schránka lékových předpisů v elektronické podobě, je ve vládě i v jiných orgánech klid. Přitom: • největší deklarovaný přínos eReceptů a to lékový záznam pacienta není, po budoucím zařazení do legislativy a povolení přístupu SÚKL do základního registru obyvatel, ve kterém je paradoxně méně údajů, než požaduje SÚKL v eReceptu po lékařích již nyní, prý bude někdy po 1. 1. 2018; • název eRecept implikuje pocit, že zmizí papírový recept, to se však nestane, protože tzv. Identifikační znak eReceptu (IZeR) přenáší pacient od lékaře do lékárny v čárovém kódu buď na běžném papírovém receptu, nebo na papírové průvodce eReceptu stejného formátu; • zasílání IZeR pacientům na mobil formou SMS nebo e-mailem neodstraňuje v lékárně jeho ruční vkládání do počítače.
Existují však ještě závažnější aspekty kauzy eRecept, zejména pak vystavování lékaři bez prokazatelného souhlasu pacienta, které nemůže být nikdy povinné, a pokud ano, koleduje si taková povinnost o ústavní stížnost: • jakékoliv údaje o zdravotním stavu pacienta, a údaje o užívaných lécích k nim jednoznačně patří, jsou ty vůbec nejcitlivější a snadno zneužitelné osobní údaje.
Zdravotní péči si platí pacienti formou zdravotního pojištění a nikdo, ani stát, nemá právo jim zprostředkovaně přes nařízení lékařům do ochrany jejich nejcitlivějších údajů jakkoliv zasahovat; • co se stane, když pacient nebude od lékaře chtít vystavit eRecept? Nedostane léky? Bude vyřazen z pojištění?; • pokud vystaví lékař pacientovi eRecept bez jeho souhlasu, může pacient šikmým přeškrtnutím IZeR v čárovém kódu na běžném receptu nebo papírové průvodce eReceptu čárový kód znečitelnit a CÚeR se už nikdy nedozví, zda a ve které lékárně si pacient léky vyzvedl; • nebude-li lékař povinně vystavovat eRecepty, jsou sice v zákoně připraveny sankce až ve výši dvou milionů korun. Podle prohlášení ředitele SÚKL ale lékaři sankcionováni nebudou. Bylo by ostatně zajímavé sledovat, jestli by si úřad dovolil zejména starší lékaře sankcionovat a avizovaným ukončením jejich praxí riskovat ohrožení zdravotní péče; • zamýšlenou platbu 1,70 Kč lékařům za jeden eRecept nelze zařadit do Úhradové vyhlášky, jak pan ministr již deklaroval, a hradit ho z fondu zdravotní péče pojišťoven, neboť vystavení jakéhokoliv receptu, stejně jako třeba žádanky na laboratoř, není zdravotní, ale pouze administrativní výkon; • dříve nebo později může dojít ke kolizi systémů eReceptu a digitalizované dPreskripce vycházející z patentově chráněného řešení, kterou tak bude muset opět posoudit soud; • dosavadním vrcholem je ovšem zamýšlené nahrazení souhlasu pacienta s vytvářením jeho lékového záznamu (LZ) tzv. negativním souhlasem. Pokud pacient neodmítne vytváření LZ, bude se to brát automaticky jako jeho souhlas. Když odmítne, tak jeho citlivé osobní údaje v CÚeR stejně budou, což vzhledem k možnému úniku dat může „potěšit“ všechny lidi v produktivním věku, např. při změně zaměstnání, o kandidátech ve volbách a ústavních činitelích nemluvě. O totéž se bez vědomí pacientů SÚKL pokoušel hned od začátku roku 2009, kdy měl podle zákona začít fungovat v té době zdaleka nefungující eRecept, což v srpnu 2009 ukončil ÚOOÚ nařízením SÚKLu smazat v té době již obrovskou databázi zhruba 20 mil. nezákonně získaných záznamů z běžných receptů a zaplatit pokutu ve výši 2,3 mil. Kč.
Jak je vidět, problémů v systému eReceptu, zejména pak právních a bezpečnostních s ochranou citlivých osobních údajů pacientů, je víc než dost, což jistě neznamená, že by se informační a komunikační techniky neměly ve zdravotnictví využívat. Určitě ano, ale rozhodně ne násilím.
URL| http://zdravi.euro.cz/clanek/erecept-sukl-a-nalez-nku-485160?seo_name=mlada-fronta-noviny-zdravi-euro-cz
|
