Aktuality
29.1.2024 Chráněný distribuční kanál zajistí léky pro pacienty
Chráněný distribuční kanál zajistí léky pro pacienty nezávislých lékáren 29.01.2024 ceska-justice.cz Odkaz na originál URL| https://www.ceska-justice.cz/2024/01/chraneny-distribucni-kanal-zajisti-leky-pro-pacienty-nezavislych-lekaren/ Na 500 majitelů lékáren a desítky odborných zástupců podepsalo petici, v níž požadují návrat chráněného distribučního kanálu do zákona o léčivech. Ten ze zákona vyškrtli poslanci při jeho novelizaci. Nyní se ale projednává ve sněmovně další novela (ve středu je na programu Výboru pro zdravotnictví), k níž připojil svůj pozměňovací návrh na návrat chráněného distribučního kanálu poslanec Jan Kuchař (STAN). Jeho krok vyvolal bouřlivou diskusi. Některé farmaceutické firmy a velkodistributoři, kteří provozují monopolní DTP kanály a zaklínají se přitom volnou soutěží, tvrdí, že Kuchařův návrh je ušitý nikoliv pro pacienty, ale pro jediného distributora. Jenže ve skutečnosti jde v návrhu o nápravu stavu, kdy je omezena dostupnost některých léků ve stovkách menších nezávislých lékáren, a tak diskriminovány stovky tisíc jejich pacientů."Lékárníci nemohou poskytovat zdravotní péči bez toho, aniž by měli léky pro své pacienty. … Pokud léky budou k sehnání pouze v řetězcích, malé lékárny zaniknou a lidé přijdou o dostupnou primární zdravotní péči," vysvětlila v rozhovoru pro Zdravotnický deník brněnská lékárnice Helena Slámová. Zkušenosti její a jejích kolegů s dosavadní praxí a dodržováním zákonnosti jsou ovšem smutné. "Státní aparát naprosto rezignoval na svou kontrolní funkci u závažného porušování zákona s celospolečenským dopadem," řekla nám a měla na mysli praxi posledních několika let, kdy bylo obcházeno ustanovení zákona o léčivech, které definovalo chráněný distribuční kanál. A protože bylo nedávno novelizací dokonce ze zákona vypuštěno, Helena Slámová a stovky dalších lékárníků, podepsaly petici, která požaduje jeho navrácení. Názor soudu: zákon není a priori neaplikovatelnýPrávě při diskusi o vyškrtnutí chráněného distribučního kanálu jeho kritici argumentovali neaplikovatelností příslušného ustanovení. To, zjednodušeně řečeno, ukládalo farmaceutické firmě (výrobci, respektive dle definice zákona držiteli rozhodnutí o registraci) povinnost dodat léčivé přípravky distributorům, kteří se zavázali v rámci veřejné služby dodat je dál lékárnám. Namísto toho si farma firmy zřizovaly DTP/DTH (direct to pharmacy/hospital) distribuční kanály, přes které nasměrovaly část své produkce léčivých přípravků do vybraných lékáren. Zkomplikovaly tak statisícům pacientů přístup k lékům, zejména pak těm, kteří nebydlí ve velkých městech, respektive v místech, kde nejsou velké řetězcové lékárny. V nedodržování zákona výrobce podpořilo ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), které razily tezi o neaplikovatelnosti zákona (poprvé tuto tezi zmínil náměstek MZ Radek Policar v dopise výrobcům). Zdravotnický deník má ovšem k dispozici čerstvé stanovisko soudu, které říká něco zcela odlišného, totiž že soud nevnímá příslušné ustanovení jako neaplikovatelné, protože důležité je naplnění účelu zákona (tedy dostupnost léčivých přípravků pro pacienty). Jedná se o spor o (ne)dodání léčivého přípravku mezi farmaceutickou společnosti Astellas a distributorem Pharmos. V protokolu z 5. prosince loňského roku je obsažen také předběžný právní názor Obvodního soudu pro Prahu 8 předestřený účastníkům, kde se píše: "Jakkoliv není předmětné ustanovení zákona o léčivech §33 odst. 3 písm. g) bod 4 zcela pregnantně vyjádřeno, tak soud toto zákonné ustanovení nevnímá jako a priori neaplikovatelné, kdy případné nedostatky dikce zákona má povinnost soud překlenout výkladem tak, aby byl naplněn účel tohoto zákona." Pokud nakonec soud potvrdí svůj předběžný názor, bude to cenné poučení pro další činnost MZ a SÚKL, které snad napříště nebudou ignorovat znění zákona a naopak budou vymáhat jeho dodržování. Ostatně loni je k tomu nabádali poslanci z Podvýboru pro lékovou politiku, přístrojovou techniku a zdravotnické prostředky, když jednomyslně přijali usnesení, jímž oba úřady vyzvali k "přijetí opatření, která zabezpečí dodržování zákona o léčivech… nebo aby ministerstvo při nejbližší novelizaci zákona o léčivech navrhlo takovou právní úpravu, která zajistí vymahatelnost dodávek léčiv do lékáren v případě, že je lék dostupný na trhu."
Ministerstvo rozšířilo skupinu vyhrazených léků
https://www.zdravotnickydenik.cz/2024/01/benzinky-jako-nove-lekarny-ministerstvo-rozsirilo-skupinu-vyhrazenych-leku/ 05.01.2024 zdravotnickydenik.cz Ministerstvo rozšířilo skupinu vyhrazených léků Ministerstvo zdravotnictví zaskočilo lékárníky. Bez předchozí domluvy se zástupci České lékárnické komory (ČLnK) novelizovalo vyhlášku o registraci léčiv, přičemž v ní rozšířilo skupinu takzvaných vyhrazených léků. Jde o látky, které lze prodávat i mimo lékárny, tedy v trafikách, v drogeriích, v supermarketech, na benzinových pumpách a dalších neodborných provozovnách. Resort argumentuje, že se tak zvýší dostupnost léků s těmito látkami. Na změnu upozornil předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. Ten se ní kategoricky nesouhlasí a říká, že je značně riskantní. Neodborný personál bude moci mimo lékáren prodávat nově aciklovir (lokální antivirotikum proti oparům), diklofenak (v lokálních lécích proti bolesti) a několik látek s antihistaminickými účinky zmírňujícími příznaky alergií, opět většinou pro lokální (dimetinden, difenhydramin, azelastin), ale i systémové použití (cetirizin a levocetirizin). Mezi nově zařazenými látkami je i pantoprazol, což je inhibitor protonové pumpy, který se používá například při léčbě žaludečních vředů, refluxní choroby jícnu či zánětu sliznice jícnu. Dlouhodobé, neindikované a nekontrolované užívání látek z této skupiny může zvyšovat riziko nežádoucích účinků, mezi něž patří zejména interakce s jinými léčivy (poruchy jejich vstřebávání při změně pH žaludku), zvýšené riziko infekcí, špatné vstřebávání některých vitamínů a minerálů. Metaanalýzy ukázaly také na možný častější výskyt zlomenin. Seznam vyhrazených léčiv se tak rozrostl výrazně, protože do letošního roku obsahoval pouze léčivé čaje a směsi, aktivní uhlí, moxastin teoklát (proti zvracení), látky proti bolesti – paracetamol a ibuprofen, dále dezinfekce, nikotinové přípravky a antacida (užívaná k neutralizaci kyselosti v žaludku). Podle databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv má v současnosti povoleno prodávat vyhrazené léčivé přípravky 3,5 tisíce právnických či fyzických osob podnikajících dle živnostenského zákona (jednotlivých IČ). Podle Hampela je přesun zmíněných léků do skupiny vyhrazených rizikem. "I paracetamolem se může člověk předávkovat. Konzultace s lékárníkem, případně s asistentem, je nezbytná," míní. "Cetirizin a levocetirizin je účinný a bezpečný, ale není vhodný na všechny vyrážky. Podobně diklofenak v gelu není na všechny poranění kloubu. Může tak dojít ke komplikacím, kterým by šlo jim předejít rozhovorem s lékárníkem při výdeji," doplňuje s tím, že ani látku pantoprazol nelze "zcela bezbřeze uvolnit" a nasadit bez jakékoliv konzultace s odborníkem. Poukazuje přitom na to, že v provozovnách, v nichž je možné vyhrazené léky prodávat, chybí kvalifikovaný personál. "Například u benzinek stačí, aby měl prodavač základní školu. Je to jako kdyby snímek z CT posuzoval prodejce fotoknih namísto radiologa," kroutí hlavou Hampel. A dodává: "Jsem přesvědčen, že léčiva máme prodávat v lékárnách." Bez konzultace s komorou Hampel se pozastavil také nad tím, že rozšíření seznamu vyhrazených léčiv ministerstvo nekonzultovalo s Českou lékárnickou komorou. "Vadí mi, že se to provedlo bez odborné diskuze… Na legislativním procesu se podílím přibližně 15 let a nezažil jsem, aby se takto přesunula část sortimentu mimo lékárny," řekl Zdravotnickému deníku předseda představenstva Grémia majitelů lékáren.
Covid: Chybí léky 13.12.2023 Mladá fronta Dnes
https://monitoring.anopress.cz/orig/MyOrig?h=34204739 Bylo mu zle, měl teplotu a potvrzený covid. Do lékárny ve Vrbně pod Pradědem přišel začátkem prosince 68letý muž s receptem na Lagevrio. To je antivirotikum, které má u lidí s oslabenou imunitou snížit riziko hospitalizace i úmrtí. Jenže měl smůlu. Tak jako jiní lidé. V řadě míst totiž lék došel a momentálně se nedá objednat."Nevypadal dobře. Bylo mi ho líto. Chtěl jsem lék objednat u Phoenixu, což je jediný distributor, který má v Česku Lagevrio k dispozici, bohužel marně. Nezbylo mi než poslat nakaženého člověka do 35 kilometrů vzdálené nemocniční lékárny v Krnově," líčí Marek Hampel, provozovatel čtyř lékáren v Moravskoslezském kraji a předseda Grémia majitelů lékáren. Do nemocnic, které mívají větší zásoby, teď posílá pacienty mnoho lékárníků, jimž se také nedaří lék sehnat.Dochází i Paxlovid, má výpadekHampelovy lékárny navíc v pondělí doprodaly i poslední balení Paxlovidu, druhého antivirotika pro rizikové pacienty s covidem. "Hned jsem objednal další u distribuční firmy Pharmos, která v tu chvíli měla v Ostravě k dispozici 48 balení. V úterý jsem zjistil, že ani tento lék nedostanu. Zájemců bylo bohužel více než zásob. A výrobce ohlásil přerušení dodávky léku od 11. prosince do 22. ledna 2024," popisuje Hampel.Před pár dny náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček zmínil, že dodávky zmíněných antivirotik kolísají, ale tvrdil, že je jich dost a nedostupnost nehrozí. "Máme zajištěné dodávky obou těchto antivirotik v takové míře, aby je dostal každý český pacient, který je potřebuje," ujišťoval Dvořáček. Jenže neřekl, že pro ně nemocní lidé budou muset cestovat desítky kilometrů jako dřív pro penicilin. Podle firem souvisí problém se zvýšenou poptávkou. Počty nakažených strmě rostou. V pondělí přibylo rekordních 4 483 lidí s potvrzeným covidem. Pokračování na str. 4Chybí léky pro lidi s covidemZásoby antivirotik docházejí. Ministerstvo řeší mimořádný dovoz Pokračování ze str. 1Covid nabírá na síle od září. Nejvyšší čísla nově potvrzených nákaz bývají po víkendu, kdy míří k lékařům nejvíce lidí. Zatímco v pondělí 27. října evidovali hygienici 2 821 pozitivních testů, minulé pondělí jejich počet vzrostl na 3 486 a toto pondělí téměř na 4 500, což je rekordní číslo za celý letošní rok.Nejvyšší je teď i celkový počet aktuálně nakažených, který se blíží ke dvaceti tisícům. A to jsou jen lidé, kteří mají potíže a nechali se testovat. Skutečně nakažených je víc. Kvůli tomu roste počet hospitalizací i úmrtí. V úterý ráno leželo v nemocnicích 932 lidí s covidem, 50 potřebovalo intenzivní péči.Část nemocnic už kvůli tomu zakázala návštěvy v celém zařízení či na vybraných odděleních. Většina žádá příchozí, aby nosili respirátory, a pokud jsou nachlazení, aby návštěvu odložili. Pro lidi s oslabenou imunitou může mít infekce fatální následky. Dokazují to statistiky, podle kterých přibývá lidí, především seniorů, kterým koronavirová nákaza zkrátila život. Za posledních patnáct dnů umíralo v průměru sedm nakažených denně. Ale třeba 1. prosince zemřelo 13 lidí s covidem. Lidé musí dostat lék co nejdřívePodle lékařů je mrtvých méně než v prvních covidových letech, kdy nebyly běžně k dispozici dva antivirotické léky Paxlovid a Lagevrio. Nedávno zveřejněné výsledky analýzy ukázaly, že léky výrazně snižují riziko hospitalizace i úmrtí."Unikátní analýza srovnala výsledky léčby téměř 77 tisíc lidí s covidem. Ti, kteří užívali antivirotika, měli o 65 procent nižší riziko, že skončí na jednotce intenzivní péče nebo na ventilátoru, a riziko úmrtí kleslo o 76 procent," říká spoluautor analýzy Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství.Podle něj ale musí pacient dostat léky nejpozději do pěti dnů od nákazy či prvních příznaků. "A čím dříve je dostane, tím lepší mají účinek. Ideální by bylo, kdyby pacienty testovali na covid i na pohotovostech a antivirotika byla dostupná ve všech lékárnách, které jsou otevřené i o víkendu," dodává Dlouhý.Aktuální stav je ale takový, že většině nezávislých i řetězcových lékáren léky chybí a nedají se objednat. Zásoby teď mají hlavně nemocnice. Ale i tam rychle mizí. Například lékárna nemocnice v Orlové vydala poslední balení Lagevria v pondělí a nové zatím objednat nemůže."Paxlovid ještě máme, protože jsme věděli, že bude výpadek, a připravili jsme se. Jak dlouho vydrží, nevím. Ale máme slíbeno, že Lagevrio brzy dodají," říká šéf ústavní lékárny v Orlové Robert Bartas.Podobně jsou na tom i jinde. Lékárna Baťovy nemocnice ve Zlíně má 25 balení léku Lagevrio, ale jen od začátku prosince jich vydala 65. Paxlovidu má 36 kusů, od začátku měsíce jich vydala 31.V opavské nemocnici zbývá 13 kusů Lagevria, jen v prosinci jich ale vydali 56. Paxlovidu mají 104 kusů. Podobné je to i v Krnově: Lagevria zbývají čtyři balení, Paxlovidu 30. "Na výpadek Paxlovidu jsme se v obou lékárnách připravili. Ale netušili jsme, že bude problém i s Lagevriem. Ten nás překvapil," říká farmaceut Vladimír Vašíř, který pracuje v obou lékárnách.Velké lékárně Fakultní nemocnice Ostrava zbývá 20 kusů Lagevria a 15 Paxlovidu. Od 1. prosince ale vydala téměř 50 balení každého z těchto léků.Výpadek Paxlovidu potvrdil i ředitel distribuční firmy Pharmos Jiří Korta. "V některých skladech nemáme nic a objednat nelze. V Brandýsku u Kladna i v Brně ještě něco zbývá, ale tak málo, že se nevyplatí léky převážet jinam," říká Korta. Lagevrio prodávat nemůže, protože výrobce si vybral jedinou distribuční firmu – Phoenix. "Žádali jsme tento lék také, ale bez šance. Podle mě je to špatně," míní Korta.Stejný názor má i lékárník Marek Hampel: "Stát by měl přimět výrobce, aby léky dodávali na trh přes více distributorů. Lagevrio mohu objednávat online jen ze skladů Phoenixu v Ostravě či Brně a tam není už řadu dní vůbec nic."
Lékárny mají hlásit zásoby léků
Lékárny budou hlásit zásoby některých léků každý den. Uvidí je i pacient - Deník.cz (denik.cz) 31.10.2023 denik.cz Lékárny mají podle pozměňovacího návrhu k novele zákona o léčivech hlásit zásoby nedostupných léků každý den. Informace by pak měly být veřejně dostupné i pro předepisující lékaře a pacienty. Na dnešní odborné konferenci Fórum pacientů 2023 na téma lékové politiky to řekla ředitelka odboru léčiv a zdravotnických prostředků ministerstva zdravotnictví(MZd) Daniela Rrahmaniová. Novelu, která má podle MZd omezit výpadky v dostupnosti léčiv, v současné době projednává Sněmovna.
Monitoring médií - Na trhu je oligopol.“ Lékárníkům vadí zavírání lékáren, volají po regulaci řetězců
V Česku dochází v posledních letech k úbytku lékáren a jejich mizení z menších měst či venkovských oblastí. Podle části lékárníků i jejich profesní organizace za tím stojí chybějící regulace vzniku nových lékáren běžná v mnoha evropských zemích, demotivující prostředí pro potenciální provozovatele a proti tomu naopak jdoucí přísně regulovaný ekonomický provoz lékáren. Změnám se však už zcela nebrání ani někteří zástupci velkých řetězců.
Nechat receptové léky na e-shopech je hazard se zdravím
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) minulý týden zveřejnil závěr sektorového šetření, při němž došel k závěru, že modely přímé distribuce hrazených léků a léků na předpis od výrobců či držitelů registrace do lékáren a nemocnic (DTP a DPH kanály) nevedou k porušení pravidel hospodářské soutěže.
Namísto ochrany hospodářské soutěže ÚOHS radí co nejrychleji monopolizovat trh s léky
Zcela mimo původní zájem šetření ve své zprávě ÚOHS doporučuje rozvolnění pravidel pro prodej léků na předpis. Ve výsledku by jeho doporučení měla dlouhodobý negativní dopad na kvalitu veřejného zdraví, dostupnost léků a rozpočet veřejného zdravotního pojištění.
Lékárníci kritizují stát. Léky chybí dál
Problémy s distribucí řeší i antimonopolní úřad – brzy zveřejní své závěry