Evropská bitva o ceny léků
Jen před několika málo dny dvě americké farmaceutické společnosti oznámily, že se stahují z dobrovolného schématu stanovování úhrad za léky, který používá britská Národní zdravotní služba. Je to jen začátek a utržení laviny dalších výrobců léků, kteří už nebudou ochotni za stávajících podmínek dodávat evropským zdravotnickým systémům dostatečné množství léčivých přípravků? Experti britského listu Financial Times se zamýšlejí nad možnými důsledky.
Souboj mezi výrobci léků a vládami Velké Británie a členských zemí Evropské unie o to, jak se budou na starém kontinentu hradit léčivé přípravky, vstupuje do tuhé fáze. Šéf farmaceutické divize německého gigantu Bayer v uplynulém týdnu varoval, že středobod svých zájmů přesune z Evropy do Spojených států. Zkrátka hlavně co nejdále od evropských zemí, jejichž vlády dělají „velké chyby“ v tom, jak řídí své zdravotnické rozpočty.
Dvě americké farmaceutické skupiny Eli Lilly a AbbVie však našly mnohem větší odvahu a zašly ještě dál. Před několika dny oznámily, že vystupují z úhradového schématu britské Národní zdravotní služby (NHS). Účast v něm je dobrovolná, avšak Eli Lilly a AbbVie už nebyly ochotny dále snášet fakt, že nastavený mechanismus pranic nereflektuje stoupající výrobní náklady léků, bez kterých se ale pacienti nedokáží obejít.
Výdaje na léky raketově rostou, vlády ale chtějí šetřit „Vlády se sice nemohou jednoduše ohnout před zájmy korporátních gigantů. Musí ale vyvažovat mezi potřebou omezit náklad na zdravotnický systém včetně léků a svými ambicemi přilákat investice do biologických věd,“ píší experti britského deníku Financial Times.
Farmaceutickým firmám stále více vadí rostoucí objem zpětných plateb ve Velké Británii. Ty vyplývají z nastaveného schématu úhrad, kdy se výdaje na hrazené léky mohou zvyšovat nejvýše o dvě procenta ročně bez ohledu na to, kolik léků Národní zdravotnická služba spotřebuje. A cokoli je nad tento cenový strop, farmaceutické společnosti musí vracet zpět.
Problém je v tom, že výdaje na léky v posledních letech výrazně rostou. Začalo to za covidové pandemie, kdy výdaje byly taženy především spotřebou léků. Na to navázala krize energetická, kdy výdaje tlačí vzhůru rostoucí náklady na výrobu léků. Farmaceutické společnosti mají za loňský rok vrátit 3,3 miliardy liber (kolem 90 miliard korun).
To představuje více než čtvrtinu z celkového objemu tržeb za dodávky hrazených léků. O dva roky dříve to bylo jen pět procent. Jen pro představu, britských 26,5 procenta je přibližně dvakrát vyšší míra zpětných plateb než v Německu. Není to jen britský problém.