Ministerstvo rozšířilo skupinu vyhrazených léků
05.01.2024 zdravotnickydenik.cz Ministerstvo rozšířilo skupinu vyhrazených léků Ministerstvo zdravotnictví zaskočilo lékárníky. Bez předchozí domluvy se zástupci České lékárnické komory (ČLnK) novelizovalo vyhlášku o registraci léčiv, přičemž v ní rozšířilo skupinu takzvaných vyhrazených léků. Jde o látky, které lze prodávat i mimo lékárny, tedy v trafikách, v drogeriích, v supermarketech, na benzinových pumpách a dalších neodborných provozovnách. Resort argumentuje, že se tak zvýší dostupnost léků s těmito látkami. Na změnu upozornil předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. Ten se ní kategoricky nesouhlasí a říká, že je značně riskantní. Neodborný personál bude moci mimo lékáren prodávat nově aciklovir (lokální antivirotikum proti oparům), diklofenak (v lokálních lécích proti bolesti) a několik látek s antihistaminickými účinky zmírňujícími příznaky alergií, opět většinou pro lokální (dimetinden, difenhydramin, azelastin), ale i systémové použití (cetirizin a levocetirizin). Mezi nově zařazenými látkami je i pantoprazol, což je inhibitor protonové pumpy, který se používá například při léčbě žaludečních vředů, refluxní choroby jícnu či zánětu sliznice jícnu. Dlouhodobé, neindikované a nekontrolované užívání látek z této skupiny může zvyšovat riziko nežádoucích účinků, mezi něž patří zejména interakce s jinými léčivy (poruchy jejich vstřebávání při změně pH žaludku), zvýšené riziko infekcí, špatné vstřebávání některých vitamínů a minerálů. Metaanalýzy ukázaly také na možný častější výskyt zlomenin. Seznam vyhrazených léčiv se tak rozrostl výrazně, protože do letošního roku obsahoval pouze léčivé čaje a směsi, aktivní uhlí, moxastin teoklát (proti zvracení), látky proti bolesti – paracetamol a ibuprofen, dále dezinfekce, nikotinové přípravky a antacida (užívaná k neutralizaci kyselosti v žaludku). Podle databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv má v současnosti povoleno prodávat vyhrazené léčivé přípravky 3,5 tisíce právnických či fyzických osob podnikajících dle živnostenského zákona (jednotlivých IČ). Podle Hampela je přesun zmíněných léků do skupiny vyhrazených rizikem. "I paracetamolem se může člověk předávkovat. Konzultace s lékárníkem, případně s asistentem, je nezbytná," míní. "Cetirizin a levocetirizin je účinný a bezpečný, ale není vhodný na všechny vyrážky. Podobně diklofenak v gelu není na všechny poranění kloubu. Může tak dojít ke komplikacím, kterým by šlo jim předejít rozhovorem s lékárníkem při výdeji," doplňuje s tím, že ani látku pantoprazol nelze "zcela bezbřeze uvolnit" a nasadit bez jakékoliv konzultace s odborníkem. Poukazuje přitom na to, že v provozovnách, v nichž je možné vyhrazené léky prodávat, chybí kvalifikovaný personál. "Například u benzinek stačí, aby měl prodavač základní školu. Je to jako kdyby snímek z CT posuzoval prodejce fotoknih namísto radiologa," kroutí hlavou Hampel. A dodává: "Jsem přesvědčen, že léčiva máme prodávat v lékárnách." Bez konzultace s komorou Hampel se pozastavil také nad tím, že rozšíření seznamu vyhrazených léčiv ministerstvo nekonzultovalo s Českou lékárnickou komorou. "Vadí mi, že se to provedlo bez odborné diskuze… Na legislativním procesu se podílím přibližně 15 let a nezažil jsem, aby se takto přesunula část sortimentu mimo lékárny," řekl Zdravotnickému deníku předseda představenstva Grémia majitelů lékáren.